Za neoprávněný odposlech by mohlo být odškodné
19.02.2007 15:24
Lidé, kteří měli napíchnutý telefon, by mohli mít nárok na náhradu škod. O tom, že je policie tajně poslouchala, by se měli dozvědět do jednoho roku po pravomocném skončení věci, o oprávněnosti odposlechu by rozhodoval soud. Počítá s tím novela trestního řádu, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti.
Návrh by se v polovině roku mohl dostat do parlamentu, řekl dnes ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil novinářům. Předloha proces odposlechu zpřísňuje a počítá s tím, že by mohl být nařízen pouze v případě, kdy si policie potřebné informace a důkazy nemůže opatřit jinak.
O zpřísnění podmínek se hovoří delší dobu. Vládní ODS původně uvažovala o tom, že by odposlouchávaný člověk musel být informován, pokud se do tří měsíců nepodaří zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. To vadilo opozici, která poukazovala na to, že by taková povinnost mohla zmařit vyšetřování závažných případů. Při odposlechu totiž policie může získat informace o mnohem závažnějších skutečnostech a dostat se na stopu například organizátorům trestné činnosti.
Podle nového návrhu ministerstva spravedlnosti by se člověk o odposlechu dozvěděl do roka po pravomocném skončení případu. Pokud by přezkoumací soud rozhodl o tom, že bylo neoprávněné informace takto získat, mohl by se poškozený domáhat odškodnění podle zákona o odpovědnosti státu za způsobenou škodu. Z pravidla o vyrozumění o odposlechu by ale platila výjimka. Týkala by se například zvlášť závažných trestných činů.
Na cestě je nový trestní zákon
Vláda by mohla v létě dostat také návrh rekodifikovaného trestního zákona. Sněmovna ho loni na jaře zamítla kvůli vypuštění paragrafu o zneužívání informací v obchodní styku, tedy takzvaném tunelování. Nová předloha vychází z původní, je ale o něco jednodušší a stručnější. Ministr už dříve řekl, že sporný paragraf by se v ní mohl objevit, byť v mírnější podobě.
Návrh již má k dispozici ústavně-právní výbor sněmovny. Ministr chce o její podobě vyjednávat předem, aby předešel zásadním neshodám, jež by měly za následek další odmítnutí normy.
Hlavním cílem rekodifikovaného zákona je položit důraz na formálněprávní pojetí trestného činu. Dosavadní materiální úprava vyžaduje vedle formálních znaků trestného činu také jeho společenskou nebezpečnost. Právníci poukazují na nejednoznačnost tohoto pojmu, který je v zákoně vymezen obecně. Dosavadní úprava pochází z šedesátých let a byla nesčetněkrát novelizována.
Přesto ministerstvo připravilo další novelu, která má umožnit vznik zabezpečovací detence, kam by byli umisťováni pachatelé, kteří vzhledem k nepříčetnosti nejsou trestně odpovědní, ale jsou nebezpeční a psychiatrická léčba není dostačující. Ministerstvo se rozhodlo navrhnout novelu proto, že chytaný trestní zákon zřejmě nebude účinný dříve než od roku 2009. Detenční ústav se připravuje v Brně.
Ministerstvo chce usnadnit také výměnu informací z rejstříků trestů v zemích Evropské unie. Návrh vychází z rozhodnutí EU a sněmovna ho již projednala v prvním čtení. Součástí opatření je i zavedení jednotného formuláře. Cílem je zefektivnit předávání informací o stíhaných lidech.
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.