Tvrdík, Háva i Jelinek odmítají korupci v kauze gripenů
23.02.2007 11:33
Bývalý kanadský ministr Otto Jelinek a spolumajitel společnosti Omnipol Richard Háva popírají jakoukoliv roli v údajné korupční aféře kolem smluv na nákup a pronájem stíhaček Gripen. Podle úterní reportáže švédské televize měli být zprostředkovateli uplácení v Česku.
Háva podle svého mediálního zástupce Miloše Růžičky odmítá všechna obvinění vznesená v britských a švédských médiích a je připraven se proti nim soudně bránit. "Na jeho účty a na účty jeho společností nikdy nedorazily peníze určené k jakýmkoliv nelegálním praktikám. Ani dorazit neměly," sdělil Růžička.
Také Jelinek odmítá nařčení, že jako bývalý externí konzultant společnosti BAE Systems zprostředkovával úplatky kvůli smlouvám na nákup a pronájem gripenů. Smyslem jeho poradenské činnosti pro BAE podle něj bylo poskytování informací o politickém a ekonomickém prostředí v Česku, které využívala centrála BAE v Londýně. "Takové náznaky a podezření v českých i zahraničních médiích kategoricky odmítám," uvedl v tiskovém prohlášení s tím, že je připraven plně spolupracovat při policejním vyšetřování celé záležitosti.
Tajné provize: nejméně tři miliardy korun
Konkrétní částky, jež byly tajně vyplaceny při jednáních o nákupu stíhaček JAS-39 Gripen pro Českou republiku, zatím nejsou přesně známy. Jak ve Švédsku na vysvětlenou k včerejšímu dokumentu Švédské televize řekl novinář Fredrik Laurin, jeden ze spoluautorů filmu, slíbené tajné provize za prodej, z nichž se vyplácely úplatky politikům, dosahovaly výše nejméně jedné miliardy švédských korun (tří miliard Kč), avšak to neznamená, že by tak vysoké částky již byly v plné výši vyplaceny.
"Viděli jsme smlouvy na miliardové provize ve chvíli, kdy by byla smlouva na nákup švédských stíhaček pro Českou republiku uzavřena, ale nakonec se tak nestalo. Všichni tajní agenti, kteří měli kontakty s českými politiky vést, dostali určitě zaplaceno, ale přesná výše plateb nám není známa," upřesnil Laurin švédská odhalení.
O tom, že tajné peníze sloužily ke korupci, Švédové nepochybují. "Celý proces výplat byl kvůli utajení velmi komplikovaný," upozornil Švéd.
Z dokumentu, z něhož SvT zatím uvedla první díl, sice na jedné straně vyplývá, že částky byly podmíněny uzavřením kontraktu, na straně druhé se však přinejmenším v případě jednoho z "tajných agentů", bývalého kanadského ministra Otty Jelineka, zároveň hovořilo o již skutečně vyplacených penězích.
Podle švédské televize provázely nevyjasněné platby a případy miliardové korupce jak původní jednání o prodeji 24 stíhaček Jas-39 Gripen do České republiky, tak následný pronájem čtrnácti těchto strojů české armádě. Klíčovou osobou uplácení v České republice měl být podle anonymního zdroje švédské televize šéf české kampaně stíhaček Gripen Angličan Steve Mead, který toto obvinění už dříve popřel.
Jako agenti či konzultanti v jednání kromě Jelineka figurovali také vlivný Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly a Háva. Rakušan měl v případě uzavření kontraktu získat 1,6 miliardy Kč a Háva 1,2 miliardy Kč. Háva přímo v pořadu svou roli v případu popřel, zbývající dva agenti odmítli se švédskými reportéry hovořit.
Rakušan Mensdorff-Pouilly však skutečně získal plnou provizi za druhý, v tomto případě již uzavřený kontrakt mezi Českou republikou a konsorciem BAE-SAAB, na jehož základě si Česko stíhačky Gripen místo nákupu pronajalo a při jehož uzavření Háva ani Jelinek jako prostředníci nefigurují. V tomto případě získal Mensdorff-Pouilly tajnou provizi 81 milionů švédských korun, tedy téměř čtvrt miliardy Kč. Ani v tomto případě se však ještě přesně neví, jak velká část těchto peněz putovala na úplatky do Česka.
Tvrdík: "S lobbisty jsem se nesetkal"
Čeští politici a armádní představitelé zatím popírají, že by se v souvislosti s nákupem gripenů setkali s korupcí. Řekl to například bývalý ministr obrany a nynější manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík, který popřel, že by se za svého působení na ministerstvu kvůli této armádní zakázce setkal s lobbisty.
Tvrdík uvedl, že s lidmi, kteří figurovali v reportáži, se nepotkal a ani je nezná. "Opravdu se nechci vracet k jednotlivým jménům či osobám. Většina z nich mně nic neříká." Tvrdík také dodal, že kvůli stíhačkám nebyl vyšetřován. "Od roku 2003, kdy jsem vládu opustil, a ani v době působení na ministerstvu obrany, jsem nebyl orgány činnými v trestním řízení osloven."
Podle Tvrdíka byla nabídka švédsko-britského konsorcia věrohodná. "Předseda vlády (Miloš Zeman) o této věci jednal s britským premiérem Tony Blairem či s tehdejším švédským premiérem Göranem Perssonem," dodal. Zástupci britské a švédské vlády podle Tvrdíka nabídku nejen doporučili, ale také Česku poskytli příslušné vládní garance. Nabídka byla zajímavá také proto, že obsahovala výhodné kompenzační nabídky pro české firmy. "Tyto offsetové programy měly být ve výši 150 procent kupní ceny letadel, v té době asi 90 miliard korun," uvedl.
Také bývalý premiér Miloš Zeman (ČSSD) popřel, že by se v případě nákupu gripenů setkal s korupčním jednáním. "Já sám o žádné korupci nevím," řekl.
Podle Zemana byla nabídka na nákup gripenů nejvýhodnější. Investice z offsetových programů by podle něj pomohly snížit nezaměstnanost na severní Moravě a v severních Čechách. Ostatní firmy nabízely nižší nebo žádné investiční programy pro rozvoj české ekonomiky. "To byl důvod, proč jsem tento projekt podporoval," dodal.
Vladimír Špidla (ČSSD), který Zemana v premiérském křesle nahradil, České televizi řekl, že předpokládá spolupráci ze strany českých orgánů. "Pokud se někdo korupčně choval a bude odhalen, jedno jakým šetřením, myslím si, že to je jenom dobře," shrnul.
Žantovský, Seitlová a Sobotka: Úplatek jsme odmítli
V době jednání o gripenech byl s korupční nabídkou údajně osloven i tehdejší senátor ODA Michael Žantovský. Nynější velvyslanec v Izraeli podal trestní oznámení pro podezření z úplatkářství, policie však případ v roce 2003 odložila, protože se nepodařilo zjistit pachatele.
V pořadu švédské televize vystoupili kromě Žantovského také někdejší senátoka za ODA Jitka Seitlová a senátor ODS Přemysl Sobotka. Shodně uvedli, že nabídku úplatku za hlasování pro gripeny dostali, ale že ji okamžitě odmítli.
Náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Ivona Horská k věci řekla, že v České republice se vyšetřování znovu otevře pouze v případě, že se objeví nové konkrétní důkazy. Momentálně prý ale k otevření případu, na který se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta, důvody nejsou.
Předseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že kdyby se v případu objevily další závažné informace, navrhne strana zřízení parlamentní komise. "Věříme, že najdeme podporu," řekl novinářům Paroubek. Podle něho by se k případu měl vyjádřit také Petros Michopulos, který v reportáži švédské televize rovněž vystupoval. "Měl by říct, co o celé věci ví, jako přítel Miroslava Šloufa, šedé eminence tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana." Michopulos byl poradcem místopředsedy Zemanovy vlády Egona Lánského.
Smlouvu o nákupu 24 stíhaček Jas-39 Gripen v dubnu 2002 schválil Zemanův kabinet. Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun. Návrh financování ale neschválila sněmovna a definitivně jej za vlády Vladimíra Špidly odsunuly stranou katastrofální povodně v srpnu 2002, po nichž bylo nutné investovat peníze do obnovy postižených oblastí.
Česko nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny přiletěly v roce
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.