G7: pětiprocentní ekonomický růst a nutnost rozšíření
10.02.2007 15:16
Obdobný růst světové ekonomiky jako loni očekávají zástupci zemí G7. Jisté riziko pro hospodářství ovšem představují spekulativní transakce na finančních trzích, především jednostranné sázky na pohyb kursu japonského jenu. Jedním z klíčových témat nadále zůstává rozšíření "sedmičky" o další státy, ale delegáti schůzky v této věci nemají jednotný názor.
V komuniké po dvoudenní schůzce v Essenu to uvedli ministři financí a guvernéři centrálních bank nejbohatších zemí G7. O riziku slabého jenu se konkrétně nezmínili. Na letošní rok ministři předpovídají růst globální ekonomiky asi o pět procent. Právě otázka slabého jenu byla před schůzkou i během ní velmi často skloňována, ministři však uvedli, že nelze čekat žádné administrativní opatření, které by se snažilo nadměrné výkyvy kursů redukovat. Ministři v podstatě investorům vzkázali, že spekulace na další pokles jenu pro ně mohou mít neblahé následky, protože japonská ekonomika vykazuje známky oživení, v němž bude pokračovat i letos.Ministři vyzvali Čínu, aby přestala v takové míře ovlivňovat pohyb své měny jüanu a dovolila větší vliv trhu. V tématu finančních transakcí se schůzka věnovala i takzvaným hedgeovým fondům, jejichž vliv je v ekonomice čím dál významnější. Hedgeové fondy jsou mnohem méně regulované než fondy investiční a zaměřují se hlavně na rizikovější transakce. Podle ministrů by chování těchto fondů mohlo za určitých okolností přispět k destabilizaci finančního systému.
Čína byla ke strategické části jednání G7 pozvána vůbec poprvé. Guvernér její centrální banky Čou Siao-čchuan svým kolegům z G7 pouze řekl, že se jeho banka snaží dělat maximum, aby sladila vztah mezi rychlým růstem ekonomiky, inflací a kursem jüanu. "V souladu s našimi plány a ekonomickými možnostmi zvyšujeme flexibilitu směnného kursu jüanu. A já myslím, že to tak zatím stačí," řekl Čou.Spekulace s jenem mohou být nebezpečné
Na rozdíl od předchozích schůzek G7 byla ta letošní výjimečná v tom, že se více věnovala Japonsku. Ne však takovém duchu, o němž se spekulovalo před schůzkou. Ministři se o Japonsku vyjadřovali vcelku pochvalně, ale směrem k finančním trhům vyslali jasný signál, že takzvané "carry trades", tedy spekulativní transakce využívající kombinace nízkých sazeb a slabých fundamentálních faktorů ekonomiky, už mohou být nebezpečné."Oživení Japonska je na správné cestě a my předpokládáme, že bude pokračovat. Jsme přesvědčeni, že dopady tohoto vývoje rozpoznají také účastníci finančních transakcí a zakomponují je do svého hodnocení rizika," píše se v komuniké. Ministři tedy nedali explicitně najevo, že nejsou spokojeni se slabým kursem jenu, ale nepřímo to učinili varováním před další spekulací na pokles kursu japonské měny.
Kurs jenu se nyní pohybuje kolem historicky nejnižších hodnot k euru, kde se prodává zhruba 158 jenů za euro. K dolaru činí jeho kurs asi 122 jenů za dolar, což je na bázi váženého průměru nejslabší úroveň za 21 let. K euru oslabovala japonská měna za poslední rok asi čtyřikrát víc než vůči dolaru, což vlády některých evropských zemí přimělo alespoň ke slovní intervenci. Rychlé zpevňování kursu eura totiž škodí vývozcům.Za zbytečnou označil debatu o kursu jenu americký ministr Paulson s tím, že o hodnotě japonské měny rozhoduje trh. Kurs jenu se za poslední rok vůči euru snížil čtyřikrát rychleji než vůči dolaru, takže obavy Evropanů jsou pochopitelné. Ministrův postoj k jenu nicméně rozlítil zákonodárce ve Washingtonu. Skupina demokratických kongresmanů svému ministrovi do Německa vzkázala, aby víc myslel na zájmy amerických vývozců. Jde především o automobilky. Ty největší zažívají krizi jako nikdy předtím a částečně viní právě asijskou konkurenci.
"Vyzýváme vás, abyste konkrétními činy přiměl japonskou vládu ke změně politiky slabého jenu," stojí v dopisu, jejž kongresmani Paulsonovi zaslali. On ho pak dal k dispozici novinářům. Zda se Paulson odhodlá k něčemu konkrétnímu, to by měla ukázat série sobotních jednání.O rozšíření G7 se mluví, jasno zatím není
Klub nejvyspělejších zemí se také shodl na nutnosti rozšíření skupiny. Podle některých delegátů „sedmičky“ totiž není možné, aby skupina byť nejbohatších a nejvlivnějších zemí jednala o globálních problémech a přitom přehlížela nástup nových zemí s obrovským potenciálem růstu i vlivu.Jednání by se v budoucnosti mohla účastnit například Čína nebo Rusko, jejichž ekonomiky jsou ve fázi rychlého růstu se všemi dopady na vývoj vyspělého světa. Čína ostatně nechyběla u většiny rozhovorů, které se v Essenu zatím vedly.
"Není logické, když u jednacího stolu chybí jako plnohodnotný člen Ruská federace," prohlásil německý ministr financí Peer Steinbrück. Jeho ruský kolega Alexej Kudrin v Essenu nechybí, Rusko však nebylo přizváno, aby se účastnilo jednání s ostatními. Některých schůzek skupiny, nazývané v takovém případě G8, se sice účastní, ale jejich tématem většinou bývá politika."Je zde řada témat, o nichž nelze jednat bez důležitých zemí z kategorie rozvíjejících se ekonomik. Třeba bez Číny, Indie či Jihoafrické republiky, abych jmenoval alespoň některé. Myslím, že u stolu bychom je mít měli. To není jen formalita, podle mého názoru se schůzka skupiny G7/G8 rozšíří a zahrne i tento okruh zemí, a to ve smyslu plného členství," uvedl ministr, jehož citovala agentura Reuters.
Snahy o rozšíření skupiny G7 začaly již v roce 2000, kdy začalo být jasné, že vliv Číny se nezadržitelně zvyšuje. Čína, jejíž hospodářství v posledních třech letech předběhlo Itálii, Francii i Británii, už má čtvrtou největší ekonomiku světa. Větší jsou jen Spojené státy, Japonsko a Německo. Čínu teď rychle dohání Indie. Kromě Číny a Ruska jsou za „přesah“ skupiny G7, kterou tvoří USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie a Francie, považovány i Brazílie, Indie, Mexiko a Jihoafrická republika.Země G8, tedy G7 plus Rusko, se na hrubém domácím produktu celého světa podílejí asi ze 44 procent. Přitom v nich žije méně než 14 procent světové populace. Pokud by se ke skupině G8 připojilo dalších pět zemí, jejichž zástupci jsou nyní v Essenu, vznikl by klub zemí zastupujících 70 procent celosvětového HDP a 56 procent populace.
Myšlenku na rozšíření G7 v minulosti kritizovala řada politiků – mimo jiné Angela Merkelová nebo Tony Blair. Jednotný názor nemají ani sami zástupci G7.Foto: Jan Šilpoch
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.