Stano Gazdik: Z legií k Řádu strážců koruny a meče

Autor: Martin Šalek

21. 06. 2013 | 16:51

Francouzský elitní legionář Stano Gazdik dnes zúročuje své zkušenosti instruktora speciálních jednotek Groupe Commandos Parachutistes. Stal se aspirantem na postavení osobního ochránce Velmistra Řádu strážců koruny a meče a Představeného tedy Kapitána Gardy Velmistra.

Účastnil se nejtěžších konfliktů, které připomínaly peklo na zemi. Viděl násilí ve všech podobách a setkal se i s jeho oběťmi. "Na smrt vás nepřipraví ani nejtvrdší výcvik," říká po patnácti letech v Cizinecké legii Stanislav Gazdík, do které se přihlásil v roce 1991. Účastnil se misí v Sarajevu, Kosovu, Mostaru, Makedonii či v centrální Africe, jako první muž z východní Evropy se dostal do elitního komanda CRAP. Z legie odešel v hodnosti „sergent chef“.

V únoru roku 2006 se vrátil z cizinecké legie a to po 15 letech vzorné služby plné nasazení, dobrodružství a pomáhaní lidem v nouzi. Hned po svém příjezdu věděl, co chce a v čem chce pokračovat. Proto založil firmu ODG (Operational Defence Group) zaměřenou na výcvik profesní sebeobrany a taktiky boje. V roce 2011 jí rozšířil na IAODG (International Association Operational Defence Group), rozšířil aktivity i o výcvik ochránců, má i svůj ucelený systém profesní sebeobrany Pro Defence, střelecké výcviky, zdravotní výcviky a všechny aktivity mají akreditaci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Všiml si ho i Řád strážců koruny a meče, kde se záhy stal aspirantem na postavení osobního ochránce Velmistra a Představeného tedy Kapitána Gardy Velmistra.

V čem vidí Stano Gazdik význam tohoto archajistického sdružení v dnešní době? Je to brontosaurus nebo má i dnes smysl činnost takového spolku a v čem? Podle Gazdíka v současné době nestability ekonomiky a politické krize se víc nežli kdy jindy ukazuje potřeba pevného bodu. Pevného bodu pro dnešek, ale i pro budoucnost.

„Ztráta důvěry v současný společenský i politický systém není nahodilá, ale systematická. Lidé jsou dnes a denně svědky toho, že ti, kteřím dali svou důvěru a hlas, předvádějí cokoliv s jediným cílem – udržet se u moci. Je evidentní, že moc je návyková. Jsme si svědky deziluze, že vinou vadného politického systému už nelze se nechat zastupovat slušnými lidmi, s pevnými morálmi zásadami, nelze se divit příklonu jedince k jiným hodnotám. Hotnotám, která nenecházím-li v přítomnosti, musím hledat v historii s přesahem do dneška a ještě lépe do budocnosti,“ říká bývalý elitní legionář.

Takovouto hodnotu našel v Řádu strážců koruny a meče, který je historií prověřený a od svých postojů neuhnul. Řád se podle svých slov snaží ukázat a uplatnit reálnou chybějící cestu pro většinu slušných občanů této země. Neohlíží se nalevo napravo (myšleno na levici či pravici), jde svou cestou a té se drží.

„Řád si musí zachovat neutrálnost na rozdíl od ostatních stran a sdružení a vytvářet střed mezi stávající pravicí a levicí. Ukázat a uplatnit reálnou chybějící cestu pro většinu slušných občanů této země. Řád by měl podporovat politické subjekty, které usilují o uplatnění principu svobody, demokracie, sociální spravedlnosti, rovných příležitostí, solidarity a odpovědnosti za rozvoj cestou parlamentní a přímé demokracie, respektování právního řádu a chránit svá práva a svobody a respektovat práva a svobodu ostatních, subjekty, jejichž členové jsou ochotni se aktivně podílet na rozvoji našeho životního stylu – na rozvoji kultury práce, kultury volného času i lidských vztahů. S těmi subjekty by měl Řád úzce spolupracovat a ideově je podporovat a jejich prostřednictvím by se měl také široké veřejnosti prezentovat,“ vidí perspektivy řádu Stano Gazdík v supervolebním roce 2014, kdy se bude rozhodovat o dalším směříování republiky a jejích občanů.

Často se tvrdí, že politika by měla být soubojem idejí, z nichž ta, která má nejlepší obhajobu, zvítězí, a její zastánci se ji pokusí uvést v život. „Teoreticky je to jistě pravda. Současnou politickou scénu však není možné popsat jinak, než jako souboj vzájemných urážek a sprostot, v němž pro myšlenky a ideje nezbývá žádné místo. Stalo se pravdou, jak tvrdí mnohé kulturní a intelektuální "autority", že politika se myšlenkově a obsahově vyprázdnila,“ dodává Gazdík a vysvětluje, proč Řád strážců koruny a meče neřeší, zda k němu zájemci přicházejí z levicocých či pravicocých stran: „Levá pravá, levá pravá…v podstatě to zní jako povely k pochodování, přičemž výsledek té chůze je chůze rovně, chůze středem. A k takové chůzi potřebujete obě nohy – levou i pravou. Proto Řád strážců koruny a meče u svých členů a zájemců o členství pouze řeší, jestli jdou a nikoliv kulhají. Proto ani Řád strážců koruny a meče neskáče pouze po jedné noze, a je jedno zda po levé či pravé. Není totiž důležitý cíl, ale cesta, jak se často říkává. Cesta, v tomto pojetí zmiňovaná chůze, která vede stále vpřed. A na té cestě potřebujete jak levou, tak pravou nohu. Ale jen tou cestou, pokud se jí rozhodnete absolvovat, děláte něco pro sebe i celou společnost.“


Odkaz URL ke článku
IAODG

Další foto





Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 35/2017 najdete >




Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.